3 měsíce v Apulii

Tento příspěvek tedy bohužel nebude vůbec lezecký. Za celé 3 měsíce se mně, ani dvoum dalším českým holčinám, které jsem zde potkala, nepodařilo najít někoho, kdo by nás vzal na skály. Měly jsme jen sedák a lezečky a bouldry zde nejsou, takže na skály jsme samy nemohly a ono bez auta se tady člověk v podstatě nikam nedostane.

Úvaha: Tady stejně nemůže být ani jeden lezec, co by tady dělal? Buď by se zbláznil nebo by prodal matroš a nebo by se odstěhoval na sever. Do Arca je to odsud dál než z Brna, takže kde nejsou podmínky nejsou asi ani lezci.

Prubly jsme tedy alespoň místní bouldrovku. I Šéf z Fritu by to nazval zaprášenou špeluňkou, ale po téměř třech měsících lezeckého absťáku jsem byla šťastná, že držím v ruce chyt!

Chyběl nám ale pohyb, něco dělat...snažily jsme se to kompenzovat ježděním na kole. Krajina protkaná silničkami je k tomu skoro ideální. Výhledy tedy trošku fádní (kilometry olivových sadů a žádný orientační bod), ale dají se zde po rovině najet pěkné vzdálenosti. 80 km úplně v pohodě! Zpestřením bylo kolmo po pobřeží!

Také jsme byly pozvány na hromadný cyklo-piknik. Z původně nahlášených 700 lidí se zůčastnilo něco kolem 150. Přesto poměrně početná skupinka vyrazila po pobřeží na sever :) piknik byl oživen hudbou, zpěvem i tancem. Zkrátka fajn akce! :)

No a pak zbývají už jen města a jakože kultura.

Snažila jsem se dostat do všech dostupných měst a městeček. Ale není to sranda. V sobotu v pohodě vlakem kamkoliv. V neděli vlaky nejezdí a sem tam nějaký autobus, tak s 50% spolehlivostí. Takže dobrodružství!

Určitě bych vyzdivhla Alberobello s Trullími domečky. V UNESCU.

 Trulli

Matera! Fantastico! Do Matery jsem se těšila a Matera nezklamala! Sassi - jeskyňo-domečky jsou působivé a i celá historie tohoto místa. Ještě v 50. letech minulého století byly tyto sassi obydleny. Za životní podmínky, kdy celá rodina (průměrně 5 dětí) i se zvířaty žila v jedné jeskyni bez oken, byla italská vláda velice kritizována a proto začal program přesidlování do nově vystavěných sídlišť. Teď se lidé a život pomale vracejí a město znovu ožívá! Od roku 1993 v UNESCU.

 Matera

V Mateře se nám také podařilo dostat trošku do přírody! Jupíí! Poprvé! Byla jsem z toho u vytržení! Sestoupily jsme po pěšince do barranca, přešly řeku a vyšplhaly se stezičkou na protější kopec. Přitom jsme objevily 2 jeskynní kostelíky. A to vše pod spalujícím jiho-italským sluncem a v nebezpečí uštknutí jedovatými hady!!

Matera z druhé strany údolí

Musela jsem narazit na dvě český holky, abychom někam trošku vyrazily!! Nic proti Italům, ale jsou to lenoši leniví a městští! :)

S Hankou a Dášou

Poligano A Mare, krásné městečko na skále u moře, s viaduktem a rodiště známého zpěváka Domenica Modungo ( písničku Volare všichni určitě znáte :))

Polignano a Mare

Monopoli - také přímořské městečko, staré město s malými uličkami.

Tady v podstatě všechna města mají staré centrum kruhového tvaru, labyrint malých křivolakých uliček, kde ani auto neprojede. Jako dál například Noci (městečko 6 km od mého bydliště, kde jsem byla na spoustě koncertů, parádně to tam žije, to se musí nechat!), i můj "domov" Putignano, Locorotondo, Martina Franca (obzvlášť pěkné staré město), Conversano (tady navíc i v noci pěkně nasvětlený hradík).

 Locorotondo

Poslední neděli mě děcka vzali do krásného barokního Lecce ještě dalších 150 km na jih!

římský amfiteátr v Lecce

Tohle byl spíš směr na jih. A teď na sever: přímořské Trani (boží katedrála na břehu moře působí impozantně), Ruvo di Puglia nebo Corato. 

Trani

Za zmínku stojí samozřejmě Castelo del Monte, hrad oktaedrického tvaru s osmi oktaedrickými věžemi. Také v UNESCU a navíc je vyobrazen na italské 1 centové minci, takže když jsem to zjistila, začala jsem tyto mince shromažďovat :)

Jinak z dalších zajímavostí určitě jeskyně Castellana Grotte. První dóm dokáže vyrazit dech! Obrovský prostor s malým otvorem ve stropě, kudy jeskyni poprvé objevili. Není to ale konec, prohlídka pokračuje dalšího 1,5 km chodbami a dómy. Na konci na návštěvníky čeká alabastrově bíla komnata s tisícem bílých krápníčků a nej informace je, že každých 4-5 let každý krápníček a každé místečko místní jeskyňáři čistí horkou vodou, nějakou chemikálií (průvodkyně mi bohužel nebyla schopna říct, co je to za chemikálii) a houbičkou na nádobí a trváto to celé 4-5 měsíců! To jsem tedy koukala!

Grotte di Castellana (obrázek jsem si vypůjčila z internetu, takto bych to asi nevyfotila...)

I v Putignanu je jeskyně - Grotta del Trullo, ale je spíš podobná jeskyním, jaké známe my. Celá Puglie je ale v podstatě velká krasová oblast plná jeskyní a závrtů a 90% všech řek jsou podzemní řeky. Jen ty skály tady chybí. Prostě není nad ten náš Kras! :)

No a samozřejmě samotné Bari, hlavní město Apulie. Přístavní město s pěkným starým centrem, zbytek města ale spíše špinavé velké hlučné ulice. I pobřeží nestojí za moc. Velká skládka odpadků. Na začátku jsem prožívala cestovní šok z vlaků, pak jsem ale byla nakonec ráda, že bydlím ve 40 km vzdáleném Putignanu.
Vlaky to je totiž kapitola sama pro sebe!

Putignano, o něco větší než Blansko, je krásné útulné městečko. Můj bytík byl hned v centru na křižovatce dvou nejživějších ulic (několik barů na kafe, rybárna, pekárna a zmrzlinárna hned u domu) a hned přes ulici začínalo staré město s malým náměstíčkem a pivnicí, kde jsme strávili pár večerů na koncertech :). Takže to dojíždění stálo za to!

Kavárny forever!! 

A nejlepší bylo, že jsem bydlela v malé krychličce na střeše osmi patrového domu a připadala jsem si jako na rozhledně! Ale popravdě, v březnu jsem měla občas i strach. Domeček se otřásal v náporech větru a okny protýkal déšť! Větší bouřku jsem naštěstí nezažila :).

Březnové ráno v Putignanu

K domečku patřila značně luxusní terasa, kde jsem sem tam cvičila jógu. Ale pařilo by se tam!!! Kykyryký Malá Léňo!!! :)

A co z kulturních akcí?
7. - 9. 5. se konal v Bari největší festival za celý rok. Pro nás dobrá zpáva, v pátek jsme nemuseli do školy! Byla to tedy náboženská akce na oslavu San Nicoly (Mikuláš :)). V 11. století totiž Italové připluli do Turecka, ukradli ostatky tohoto svatého a převezli si je do Bari a uložili do místní Baziliky. Část ostatků je i v Benátkách. V praxi bylo o tomto svátku město přecpané stánky s jídlem a pitím. Vyzdvihla bych "panini con polpo" - houska s celou ugrilovanou chobotnicí uvnitř! Průvody, světýlka a oba večery velké ohňostroje. Taková velká párty :)

 

Obrovská katedrála ze světel!

A s holkama jsem si taky udělaly takové malé jógové ráno!

A nakonec odkazy na nějaké fotogalerie, kdyby někdo chtěl do jižní Italie zavítat, tak pro inspiraci ;)

Nějaké ty sportovní aktivitky, převážně
Matera
Bari
Alberobello
Putignano
Corato a Castel del Monte
Polignano a Mare
Locorotondo
Martina Franca

A kdyby někoho zajímalo jídlo...tady je pár tipů na typické mňamky, co lze najít na každém rohu;)
Taralli - takové spíše slané sušenky
Panzerotti - rychlé občerstvení, stejně jako Focaccia (jakože tlustá pica)
sladký dortík ke kávičce Zeppole
na větších akcích chobotnice v housce - Panini con Polpo
A ve starém městě v Bari, babičky vyrábí ručně dělané těstoviny Orecchiette Pasta
V Lecce je naopak populární sendvič La Puccia, Il Rustico a sladký Il Pasticciotto
No a pak italská zmrzlina, která je opravdu luxusní, ale to snad ani nemusím zmiňovat ;)

Jako na tý fotce vypadám fakt šíleně, ale Panini con Polpo s celou chobotničkou byl super! ;)

Novým zážitkům zdar!!!
Kolouch