...aneb roadtrip, kdy v autě chceš být co nejmíň, jelikož posádka obsahuje člena, který neposedí...
Intenzivní pocit, že už potřebujeme někam vypadnout. Ale kam? Organizačně nejjednodušší v této době vypadalo Chorvatsko a počasí se tam taky vylepšilo. Parťáci na lezení odpadli, tak jsme vyrazili sami na nelezecký výlet bez větších očekávání a představ, co můžeme od této země čekat...hlavně vypadnout, spát venku a cítit volnost.
A Chorvatsko příjemně předčilo naše očekávání. Krásná místa ve vnitrozemí, málo lidí na turisticky profláklých atrakcích, prázdné silnice, takže se dobře jezdilo i mimo dálnice, prázdné pobřeží, tudíž bezproblémové spaní nadivoko, nebyl problém nabrat vodu, příjemní Chorvati, otevřené kavárny (v kavárně jsem byla naposledy před Vánocemi 😊asi jako všichni )... Když byly nějaké národní nebo přírodní parky zpoplatněny, většinou byla cena třetinová oproti létu. Cítili jsme pohodičku téměř srovnatelnou se Španělskem, které je pro nás na cestování zemí zaslíbenou.
Místo po dvou týdnech jsme se vrátili po 11 dnech, jelikož Chorvatsko zasypal sníh (bohužel zrovna v den, kdy jsme se narychlo rozhodli z Chorvatska odjet, jelikož jsme se podívali na předpověď a vyděsili se nočních teplot hluboce pod nulou - to s Emilkou v autě nedáme). Dálnice byla od Paklenice kvůli sněhu zavřená. Jeli jsme tedy po pobřeží úplně u moře, kde taky napadlo 10 čísel sněhu a brutálně foukalo a my to hrnuli s letními pneumatikami (k moři se přeci jezdí na letních) a pak museli překonat sedlo 700 m.n.m., abychom se dostali zase do vnitrozemí. Při představě, že tam zapadneme, jak kamiony u nás, když trošku nasněží, mě přešel smích. Nakonec i s uklouznutím v poslední serpentině jsme to vyjeli a po 13 hodinách cesty to dohrnuli domů. Prostě vzrušení na závěr 😁
Dál sepíšu místa, která jsme navštívili, kdyby někdo rád inspiraci (nám taky jeden takový blog rodinky, co se dvěma dětmi jezdila měsíc po Chorvatsku a spali v autě, docela pomohl, vyráželi jsme totiž naprosto naslepo).
Tedy:
- za necelých 6 hodin jsme z Brna dojeli k hradu Trakošćan (po dálnici jen v Rakousku, přes Slovinsko je to kousek a není třeba dálniční známku). Kolem hradu je spousta parkovišť a jde v pohodě přespat. Pěkná procházka okolo jezera pod hradem, pěšinka, mostečky...
- vodopády v Rastoke (u města Slunj)...
- Plitvická jezera - byli jsme tam dva dny. Moc pěkné je sejít k jeskyni Pećina Golubnjača, značená cesta to není, ale dřív se tam chodilo a jeskyně stojí za to. Pak jsme pokračovali proti proudu řeky po levém břehu, dvakrát brodili, vyšlapali staré rozpadené točité schody a ve skalní stěně objevili kamenné schodiště jako z Pána prstenů... ale nechci navádět k nekalostem 😉 ale byl to nejlepší a nejvíc dobrodružný počin výletu... Spát jsme jeli raději mimo park, i když velká členitá parkoviště v parku k tomu sváděla.
- sedlo Baške Oštarije ve Velebitu. velký potenciál výletů a túr, který jsme úplně nedokázali využít. Sedlo Dabarska kosa a krásné spaní v ďolíku pod Kuk Vraniković (lezení tam vypadalo moc dobře).
- Karlobag - koupání 2 dny
- Kudin most na řece Krupě - suprové místo, možnost koupání a výletů okolo azurově modré řeky. Pěkná musí být zajištěná trasa od mostu k Monasteriu proti proudu řeky, v naší sestavě jsme bohužel nešli.... spousta možností spaní v okolí, je to totiž docela pustá krajina.
Kolouch
