Poprvé skialpy a hned tak povedené!

Stabilní a zkušená skialpová skupina, ve složení Michal, Happy, Jíťa, Mates, Šárka a Eliška, mě v sauně tak nalákala vyprávěním o posledním výletě, že jsem se rozhodla a vyrazila jsem s nimi ty skialpy taky jednou vyzkoušet!! :)

Michal vybral oblast Vysokých Taur, Ankogelgruppe.
Předpověď počasí byla slibná.
Odjezdu předcházelo martyrium s půjčením skialpů. Louka mi to naštěstí ještě doma všechno pošteloval a kluci v průběhu výletu doupravovali ;) Za což všem velice děkuji.
Těsně před odjezdem jsme konečně splašili i auto a ve čtvrtek odpoledne mohli vyrazit v patách první skupině, která měla půl denní náskok.
Do údolí Maltatal jsme dorazili po půlnoci a ještě na jehličí přespali.
Ráno jsme se škrabali po zasněžené silničce směr jezero Gösskarspeicher, co nejdál to šlo, a pak nahodili bágly nalepili tuleně a vyrazili.
Po 6ti hodinách šlapání jsme potkali předsunutou skupinu, sbírajíc dřevo do kamen na winterraumu, a společně dorazili do krásné zasněžené chaloupky u chaty Giessener Hütte.
Kamna poněkud kouřila, ale starou utěrkou jsme ucpali díru... jen bylo třeba utěrku neustále navlhčovat...jenže jsme na to zapomněli...no a pak se pořádně větralo :)
Ráno byla venku fujavice a ostrej vítr se sněhem bodal do zadků těch, co vzali lopaty a odvážili se na záchod.
Před obědem se ale vyjasnilo, vítr utišil a byla ideální chvíle vyrazit směr Shneewinkelspitze (3.016 m).
Ve stopě jsme se smažili jak v létě na pláži. Z vrcholku byly nádherné výhledy a óbr viditelnost, až na Dolomity.
Pod vrškem sjezd krásným prašánkem a poté trošku boj se zmrzlou krustou.
Navečer dorazili ještě další dva čeští kluci a dělali nám společnost u večeře.
V neděli ráno nás zase probudilo sluníčko, tak jsme nelenili ani minutku a vyrazili směr Hochalmspitze. Měli jsme i mačky a cepín pro případ, že budem zdolávat vrcholové skalnaté partie. Bohužel na to nedošlo, protože na posledním sněhovisku byly dva lavinové odtrhy.
Se vším rozumem jsme se na bezejmenných kamenech vyfotili, otočili a užili si krásný sjezd zpátky dolů.
Tam nás čekala jarní atmosféra, vaření a opalovačka na sněhu, prostě jarní lyžování jak má být.
Dneska navíc do této pustiny zavítali dva Rakušáci, tak se winterraum už pěkně naplnil a vyhřál, že nebylo třeba zatápět v čoudících kamnech.
No a v pondělí nás čekal už jen sjezd s těžkýma batohama zpět dolů do údolí.

A už se těším na příští zimu, až zase vyrazíme, protože to bylo skvělý!!!! 
Díky Všem zúčastněným :)



Fota ZDE!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kolouch

Objevování nových boulderových oblastí

O jednom březnovém víkendu, kdy předpověď slibovala krásné počasí zejména na Slovensku, jsme se rozhodli zajet prozkoumat dosud, pro nás a i pro naše kamarády, neznámou oblast.

Kampelička, 5A

Vesnička Rozbehy je co by kamenem dohodil od Plaveckého Mikuláše a profláklé lezenice na Plaveckém Hradě.

Oblast Rozbehy je rozčleněna do 3 sektůrků. Největší "Bojková" a "Pod hradom" a malý sektůrek "Liščí nora".

S návštěvou sektoru "Pod hradem" se dá spojit průzkum zříceniny hradu Korlátka a také jsme náhodou narazili na docela pěknou a místy i 20 m vysokou stěnku s takovými 10-15 cestami. Slovensko zkrátka skrývá netušené možnosti!!!

Rozbehy samozřejmě nejde označit za perlu evropského boulderingu, ale na víkendové vyblbnutí více než dostačující. Bouldry jsou pěkně očištěné a snadno najitelné. Sama o sobě je zajímavá i skála - slepenec.

A pořádně zabrat dostanou šlachy v jednoprdách nebo dvouprdách, což jsou nejběžnější chyty ;).

Odkaz na průvodce ZDE
A na fotky TU

Ať se Vám lezení líbí :)

Kolouch